Skip to content
Je ketamin
neurotoxický?
- Je ketamin.
- neurotoxický?
Důvod se bát?
- Důvod se bát? Ketamin se široce používá v medicíně jako anestetikum, mimo jiné i u dětí.
- Své využití si v posledních letech nachází i ve velmi slibné ketaminem asistované psychoterapii, jež má vynikající výsledky v léčbě některých duševních onemocnění.
- Kromě toho se pro své disociativní efekty také často užívá rekreačně – více o tom si můžete přečíst v našem minulém příspěvku, kde se tomuto tématu věnujeme do hloubky.
- V komunitě uživatelů ketaminu existují obavy, zda není neurotoxický a nepoškozuje mozek
Díry v mozku
- Díry v mozku Obavy z neurotoxicity ketaminu vycházejí především z fenoménu zvaného Olneyeho léze (Olney’s lesions).
- Tyto léze jsou fyzickým poškozením mozku (v podstatě maličkými otvory), způsobeným úmrtím neuronů v určitých jeho oblastech v důsledku příliš silného působení některých disociativ.
- Výskyt Olneyeho lézí je ovšem špatně popsaný – není přesně jasné, jaké dávky jakých látek k nim mohou vést.
- Naprostá většina dat navíc pochází od zvířat za využití vysokých dávek, především od různých hlodavců, což činí jejich interpretaci ještě obtížnější a dál zvyšuje nejistotu kolem neurotoxicity disociativ
Těžké případy
- Těžké případy Mozkové léze byly v člověku, pokud je nám známo, pozorovány jen u lidí užívajících extrémní dávky extrémně často (vesměs vyšší stovky miligramů každý den – což ale nutně neznamená, že nižší dávky jsou zcela bezpečné!).
- Zároveň s nimi byly pozorovány problémy s pamětí a ovládáním tělesných pohybů (tzv. dyskinéza), úzkosti a deprese.
- Není ovšem jasné, zda za tyto problémy mohl ketamin – teoreticky je možné, že tito lidé měli podobné problémy už dříve a právě proto se stali na ketaminu závislými.
- Roli v tom také mohlo hrát užívání jiných látek
Složitý problém
- Složitý problém Mechanismů možného poškození mozku ketaminem (a jinými disociativy) je alespoň v teoretické rovině více, ale jsou vesměs velmi špatně prozkoumané, takže nelze učinit dobré závěry.
- Řada z nich je (minimálně prozatím) známa jen od zvířat či laboratorních kultur.
- Studie také naznačují, že roli hraje pohlaví a věk – ženy, děti a staří lidé jsou možná zranitelnější neurotoxicitou disociativ než ostatní skupiny
Není to tak hrozné
- Není to tak hrozné Přesto se ale zdá, že pro anesteziologické pacienty či pro rekreační uživatele ketaminu užívající rozumné dávky nebezpečí neurotoxicity jen malé.
- Ketamin se velmi široce užívá v anesteziologii a současný vědecký konsenzus je, že jeho benefity v této oblasti převyšují rizika (a rozumné rekreační dávky ketaminu jsou nižší než ty anestetické).
- Je také možné, že tento typ poškození je alespoň do určité míry rychle zvratný – podle některých studií změny u hlodavců vymizely v řádu dnů.
- Míra zvratnosti ale nejspíš závistí na dávce a při dlouhodobém těžkém užívání už léze nemizí
Rozporuplná látka
- Rozporuplná látka Ketamin je navíc známý i pro svoje neuroprotektivní vlastnosti – je pravděpodobné, že významná část jeho antidepresivního působení, využívaného k léčení duševních problémů, pochází od jeho schopnosti usnadnit mozku tvořit si nová spojení.
- Více si o tom můžete přečíst v našem starším příspěvku o neuroplasticitě.
- Neurotoxicita a neuroprotektivnost jsou sice do velké míry protichůdné fenomény, ale ve skutečnosti není tak zvláštní, že se vyskytují u té samé látky.
- Ketamin působí na mozek více různými způsoby, takže tyto fenomény nejspíš mají různé mechanismy vzniku
Co si z toho vzít?
- Co si z toho vzít? Existující indicie ukazují na možnou neurotoxicitu ketaminu.
- Patrně primárně postihuje těžce závislé.
- Pokud ketamin užíváte rekreačně jen zřídka, neurotoxicita není nejspíš to, čeho byste se měli bát – ketamin má ovšem i jiná rizika, jimž jsme se pečlivě věnovali v našem předchozím příspěvku.
- Na druhou stranu je ale lepší mít se na pozoru a nehnat se za neuroplastickými efekty ketaminu, protože jeho působení má dost možná dvě tváře.
- To ale neznamená, že nemá své místo v terapii – podle odborníků jeho benefity zde výrazně převyšují jeho rizika
