Mýty o drogách 1

„Alkohol není droga“ Alkohol se často vyděluje od ostatních drog a formulace typu „drogy a alkohol,“ které tuto představu podporují, se vyskytují i v zákonech.
Ve skutečnosti ale nejenže jde o drogu jako každou jinou, ale podle hodnocení odborníků dokonce o jednu z nejškodlivějších drog vůbec.
Pro řadu lidí je obtížné přijmout, že užívání alkoholu z nich dělá uživatele drog, protože jimi pohrdají, ale zároveň je pro ně alkohol důležitou součástí života.
I z tohoto důvodu může společnost silně glorifikovat přendání se alkoholem na párty a jinde – kdyby byl alkohol běžně považovaný za drogu, řada lidí by se na to nejspíš najednou dívala úplně jinak

„Tráva není návyková“ Příznivci legalizace marihuany se poměrně často ohánějí tvrzením, že na rozdíl od jiných drog si na ni nelze vybudovat návyk – to ale vůbec není pravda.
Marihuana má závislostní potenciál slabší než řada jiných drog, ale přesto nepochybně existuje a odmítání této skutečnosti jen způsobuje, že do závislosti spadnou lidé, kteří by do ní vůbec nespadli, kdyby věděli, že takové riziko hrozí.
Většina odborníků se shoduje, že kanabis by měl být legální, to ale neznamená, že bychom měli v zájmu jeho co nejrychlejší legalizace lhát o jeho rizicích.
Nejdůležitější zásada drogové harm reduction je vždy říkat pravdu, i pokud je nepříjemná!

„Na LSD vyskočíte z okna“ Jde o jeden z nejrozšířenějších a nejklasičtějších mýtů kolem psychedelik a drog vůbec.
Je pravda, že pod vlivem silných psychedelik, jako je právě LSD, nad sebou člověk může ztrácet kontrolu (právě proto by u sebe vždy měl mít sittera, tedy někoho, kdo se o něj postará v případě komplikací).
Případů, kdy by někdo pod vlivem LSD či jiných psychedelik skočil z okna (či jinak z výšky) nebo třeba vběhl pod auto, je ale v odborné literatuře popsán jen minimální počet, navzdory tomu, že tyto látky užily již desítky milionů lidí.
Jde o příklad mýtu cíleně šířeného protidrogovou propagandou s cílem odradit mládež od užívání

„Mezi léky a drogami je pevná hranice“ Řada léků je ve skutečnosti běžně užívána rekreačně, tedy ‚jako drogy‘, například benzodiazepiny (léky na úzkost a spánek), opioidy (léky na bolest) nebo třeba DXM (lék na kašel).
Řada látek typicky považovaných za drogy má velký lékařský potenciál, například různá psychedelika (která se nově používají v léčbě duševních nemocí).
Rozdíl mezi lékem a drogou leží primárně v kontextu a záměru užití – drogu někdo typicky bere, aby měl zábavu, zatímco lék, aby překonal nějaký svůj problém – ani tady ale nejde najít přesnou hranici

„Dealer ví, kolik je v blotteru“ Obsah aktivní látky v blotteru (malém papírku, který jde napustit hodně potentními drogami, například LSD) zná jenom jeho výrobce.
Jakmile je papírek jednou napuštěný, nejde jeho obsah nijak zjistit (vyjma složité laboratorní analýzy).
Dealeři na ulici za sebou typicky mají dlouhý řetěz svých vlastních dealerů a na každé stupnici tohoto řetězu se o obsahu lže, protože to je ekonomicky výhodné – většina pouličních blotterů v sobě má méně LSD, než dealer tvrdí.
To ale není důvod dát si větší dávku, než jste zvyklí! LSD je velmi silné psychedelikum a člověk by měl vždy užívat jen dávky, o kterých si je jistý, že je zvládne!

„Dokážu sehnat čistý kokain“ Z výzkumů vyplývá, že průměrná čistota kokainu v Evropě se během let zvyšuje, čistý či téměř čistý kokain je ale pořád extrémně vzácný.
Vzorky zcela či téměř čistého kokainu nejsou prakticky nikdy zachycovány policií, což naznačuje, že mimo místa výroby se takový kokain prakticky nevyskytuje.
Průměrná čistota kokainu v Česku byla v roce 2020 asi 60 % a od té doby mohlo dojít jen k menšímu posunu.
Kokain se začíná řezat okamžitě po výrobě a řeže se na všech stupních procesu přeprodeje od výrobců k velkodealerům a konečně k malým pouličním dealerům (protože to je ekonomicky výhodné)

„Za závislost si člověk může sám“ Závislost je rizikem především pro lidi v obtížných životních situacích, například ty, kdo trpí různými duševími nemocemi, osoby bez domova, děti z rozvrácených rodin, sociálně vyloučené a další.
Takové životní situace jsou velmi nepříjemné a často vedou ke snaze kompenzovat je různými metodami, z nichž jednou jsou právě i drogy.
Závislost není volba, podobně jako není volba zlomená noha nebo deprese!.
To ale neznamená, že by člověk v dobrém stavu nemohl vůbec spadnout do závislosti, jen je pro to nižší šance – je důležité dodržovat zásady bezpečného a zodpovědného užívání, pokud člověk chce užívat!

„Drogy užívají jen asociálové“ I pokud opomineme skutečnost, že drogy užívá prakticky každý, protože kofein, nikotin a alkohol mezi ně patří také, tak alespoň jednou za život nějakou drogu užila asi třetina populace EU.
Většina uživatelů drog jsou zcela běžní, normálně fungující lidé, na kterých to nejde jinak poznat – problémoví uživatelé jsou více vidět, ale ve skutečnosti tvoří jen malou část ze všech uživatelů.
Užívání drog prostupuje všemi vrstvami společnosti a je pro lidstvo do velké míry přirozené – existují doklady, že drogy byly užívání od počátků civilizace.
Obrovská část slavných umělců a dalších osobností užívala či užívá nějaké drogy

Leave a Reply Cancel reply