Skip to content
Lysohlávka moravská
- Lysohlávka moravská Psilocybe serbica var. moravica
Obecně
- Obecně Vyskytuje se na rozkládajícím se dřevě, kterým prorůstá její mycelium a odkud získává potřebné živiny.
- Typicky v listnatých lesích či na pasekách v jejich okolí, také podél lesních cest a potoků.
- V Česku není tak běžná, je známo do dvaceti potvrzených lokalit jejího výskytu.
- Celkem podobná lysohlávce tajemné (Psilocybe serbica var. arcana) a l. české (P. serbica var. bohemica), avšak jsou mezi nimi i významné rozdíly, kterým se zde budeme věnovat – srovnejte s předchozími dvěma posty!
Aktivní látky
- Aktivní látky Obsah aktivních dávek není u lysohlávky moravské dobře prozkoumán, avšak vzhledem k tomu, že jde technicky vzato o stejný druh s l. tajemnou a l. českou, lze předpokládat, že se v ní vyskytuje standardní rozložení:.
- Psilocybin ap silocin ne více než 1,5 % váhy.
- Vzhledem k absenci přesných údajů se na to ovšem nelze spoléhat!.
- S velkou pravděpodobností obsahuje i baeocystin a norbaeocystin.
- Nejspíš jen ve velmi malém množství
Klobouk
- Klobouk Typicky 2,5 až 7 cm široký, tedy větší než u ostatních našich poddruhů Psilocybe serbica.
- Bývá dosti široký a poměrně plochý.
- Hrbolek ve středu klobouku je buď jen mírný, nebo úplně chybí.
- Světle hnědý až šedohnědý, někdy s přídechem oranžové.
- Nejtmavší ve středu klobouku, směrem od něj světlá, na úplném okraji může být až bělavý.
- Na okrajích může být vidět typické rýhování
Exempláře lysohlávky moravské s dobře patrnými poznávacími znaky – hnědým kloboukem světlajícím po krajích a výrazným rýhování. Povšimněte si i typické barvy nohy, o které ještě budeme hovořit
- Exempláře lysohlávky moravské s dobře patrnými poznávacími znaky – hnědým kloboukem světlajícím po krajích a výrazným rýhování. Povšimněte si i typické barvy nohy, o které ještě budeme hovořit
Lupeny
- Lupeny Mohutné, velmi dobře patrné a jednotlivě od sebe navzájem dobře odlišitelné.
- Tmavohnědé, v mládí a na okraji klobouku světlejší.
- Obloukovité, přesahující okraj klobouku – jde o zásadní rozlišovací znak.
- Na okrajích klobouku se jednotlivé lupeny mohou rozdělovat do tvaru Y či zde být jen velmi krátké
Třeň (noha)
- Třeň (noha) 5 až 9 cm vysoký.
- Znatelně tlustší než u ostatních variant P. serbica.
- Výrazně vyvinuté velum zanechává na třeni prstenčité útvary – jedná se o zásadní rozlišovací znak.
- Kropenatý hnědý až hnědošedý.
- Pod kloboukem může být do žlutohněda
Modrání
- Modrání Tělo houby modrá při silném dotyku či poranění.
- Někdy může docházet i ke zmodrání celého klobouku.
- Modrat ale může i noha, částečně i zcela.
- Tento efekt může mít mnoho různých odstínů
