Lysohlávka moravská

  • Lysohlávka moravská Psilocybe serbica var. moravica

Obecně

  • Obecně Vyskytuje se na rozkládajícím se dřevě, kterým prorůstá její mycelium a odkud získává potřebné živiny.
  • Typicky v listnatých lesích či na pasekách v jejich okolí, také podél lesních cest a potoků.
  • V Česku není tak běžná, je známo do dvaceti potvrzených lokalit jejího výskytu.
  • Celkem podobná lysohlávce tajemné (Psilocybe serbica var. arcana) a l. české (P. serbica var. bohemica), avšak jsou mezi nimi i významné rozdíly, kterým se zde budeme věnovat – srovnejte s předchozími dvěma posty!

Aktivní látky

  • Aktivní látky Obsah aktivních dávek není u lysohlávky moravské dobře prozkoumán, avšak vzhledem k tomu, že jde technicky vzato o stejný druh s l. tajemnou a l. českou, lze předpokládat, že se v ní vyskytuje standardní rozložení:.
  • Psilocybin ap silocin ne více než 1,5 % váhy.
  • Vzhledem k absenci přesných údajů se na to ovšem nelze spoléhat!.
  • S velkou pravděpodobností obsahuje i baeocystin a norbaeocystin.
  • Nejspíš jen ve velmi malém množství

Klobouk

  • Klobouk Typicky 2,5 až 7 cm široký, tedy větší než u ostatních našich poddruhů Psilocybe serbica.
  • Bývá dosti široký a poměrně plochý.
  • Hrbolek ve středu klobouku je buď jen mírný, nebo úplně chybí.
  • Světle hnědý až šedohnědý, někdy s přídechem oranžové.
  • Nejtmavší ve středu klobouku, směrem od něj světlá, na úplném okraji může být až bělavý.
  • Na okrajích může být vidět typické rýhování

Exempláře lysohlávky moravské s dobře patrnými poznávacími znaky – hnědým kloboukem světlajícím po krajích a výrazným rýhování. Povšimněte si i typické barvy nohy, o které ještě budeme hovořit

  • Exempláře lysohlávky moravské s dobře patrnými poznávacími znaky – hnědým kloboukem světlajícím po krajích a výrazným rýhování. Povšimněte si i typické barvy nohy, o které ještě budeme hovořit

Lupeny

  • Lupeny Mohutné, velmi dobře patrné a jednotlivě od sebe navzájem dobře odlišitelné.
  • Tmavohnědé, v mládí a na okraji klobouku světlejší.
  • Obloukovité, přesahující okraj klobouku – jde o zásadní rozlišovací znak.
  • Na okrajích klobouku se jednotlivé lupeny mohou rozdělovat do tvaru Y či zde být jen velmi krátké

Třeň (noha)

  • Třeň (noha) 5 až 9 cm vysoký.
  • Znatelně tlustší než u ostatních variant P. serbica.
  • Výrazně vyvinuté velum zanechává na třeni prstenčité útvary – jedná se o zásadní rozlišovací znak.
  • Kropenatý hnědý až hnědošedý.
  • Pod kloboukem může být do žlutohněda

Modrání

  • Modrání Tělo houby modrá při silném dotyku či poranění.
  • Někdy může docházet i ke zmodrání celého klobouku.
  • Modrat ale může i noha, částečně i zcela.
  • Tento efekt může mít mnoho různých odstínů

Leave a Reply