Skip to content
Lysohlávka česká
- Lysohlávka česká Psilocybe serbica var. bohemica
Obecně
- Obecně Vyskytuje se na rozkládajícím se dřevě, kterým prorůstá její mycelium a odkud získává potřebné živiny.
- Typicky v listnatých lesích či na pasekách v jejich okolí, často podél lesních cest a potoků.
- V Česku je celkem běžná, je popsáno přes padesát potvrzených lokalit jejího výskytu.
- Je velmi podobná lysohlávce tajemné (Psilocybe serbica var. arcana), liší se od ní pouze v několika klíčových znacích, kterým se zde budeme věnovat – srovnejte s předchozím postem!
Aktivní látky
- Aktivní látky Obsahuje standardní rozložení aktivních látek pro lysohlávky – především psilocybin a v menší míře psilocin.
- Psilocybin: 0,1 – 1,34 % váhy.
- Psilocin: 0 – 1,27 % váhy.
- Obsahuje také baeocystin, ale jen ve velmi malém množství (0,01 – 0,04 % váhy).
- Obsah norbaeocystinu a aeruginascinu není známý, ale patrně je zanedbatelný
Klobouk
- Klobouk Typicky 1 až 4 cm široký.
- Nerovně kuželovitý, v mládí více, s dospíváním se postupně roztahuje do šířky.
- Neostrý výstupek ve středu klobouku je méně výrazný než u lysohlávky tajemné.
- Obvykle světle hnědý až karamelový, podstatně světlejší než u l. tajemné.
- Hygrofánní efekt způsobuje výrazně bělejší barvy za sucha a naopak výrazně hnědější za mokra (nejde o ukazatel ‘zralosti’ houby).
- Okraje klobouku se často zahybají směrem dolů a může na nich být vidět slabé rýhování (obzvláště v případě vlhkých plodnic)
Ukázkové exempláře lysohlávky české. Povšimněte si typicky světlé, nažloutlé béžové barvy a rýhování na okrajích kloubouků – u mladších plodnic je obtížnější jej pozorovat
- Ukázkové exempláře lysohlávky české. Povšimněte si typicky světlé, nažloutlé béžové barvy a rýhování na okrajích kloubouků – u mladších plodnic je obtížnější jej pozorovat
Příklad většího tmavnutí klobouků ve vlhkosti – i rýhování je daleko patrnější. Věnujte pozornost oblému zahnutí lemu klobouku, které je důležitým rozlišovacím znakem dospělých plodnic od lysohlávky tajemné
- Příklad většího tmavnutí klobouků ve vlhkosti – i rýhování je daleko patrnější. Věnujte pozornost oblému zahnutí lemu klobouku, které je důležitým rozlišovacím znakem dospělých plodnic od lysohlávky tajemné
Lupeny
- Lupeny Výrazně světlé, obzvláště ve srovnání s l. tajemnou.
- Poměrně mohutné, jednotlivé ‘plátky’ lze od sebe snadno vizuálně rozlišit.
- Na rozdíl od l. tajemné mohou lupeny dosahovat až ke třeni a ‘zoubkem’ na něj sbíhat – jde o zásadní rozlišovací znak.
- Na okrajích klobouku se typicky vyskytují velmi krátké lupeny, které ani zdaleka nedosahují až ke třeni
Třeň (noha)
- Třeň (noha) Kolem 2 až 6 cm vysoká.
- Znatelně tenčí než u l. tajemné.
- Na rozdíl od ní je u l. české stejně tlustý ve všech částech.
- Často rovný, ale může být i silně zprohýbaný.
- Bělavý až béžový, často v kombinaci obou barev.
- Méně často mírně do žluta.
- Stejně jako u l. tajemné se nikdy netřepí
Modrání
- Modrání Tělo houby modrá při silném dotyku či poranění.
- Někdy může docházet i ke zmodrání celého klobouku Nejtypičtěji ovšem mění barvu jeho okraje.
- Modrat ale může i noha, částečně či cele.
- Modrání se projevuje mnoha různými odstíny a někdy dokonce i slabě zelenkavě, typicky kvůli mrazu
Ostatní poznávací znaky
- Ostatní poznávací znaky Výtrusný prach je šedohnědofialový.
- Lysohlávka česká má svoji specifickou, obtížně popsatelou vůni, která může sloužit jako dobrý rozlišovací znak, pokud si ji člověk dostatečně ‘načichá’ – podle některých je sladší než u l. tajemné
