Jaké jsou druhy drog_

Není látka jako látka Psychotropních substancí existuje obrovské množství, řádově mnoho tisíc.
Každá z nich je unikátní a je potřeba k nim přistupovat individuálně, neboť se od sebe vzájemně zásadně liší z hlediska svých účinků, délky trvání, bezpečnostního profilu a dalších faktorů.
I tak je ale možné mezi látkami vysledovat určité podobnosti a na jejich základě je rozdělit do několika obecných tříd.
Je ovšem důležité pamatovat, že takové dělení je umělé – spousta substancí stojí mezi třídami

Základní skupiny Jedním z častých dělení psychotropních látek je systém čtyř tříd (rekreačně se ale typicky užívají jen tři):.
Stimulanty.
Nabuzující látky (kofein, amfetamin, kokain, MDMA a některé jiné empatogeny…).
Depresanty.
Tlumivé látky (alkohol, opioidy, benzodiazepiny, pregabalin…).
Halucinogeny.
Látky vyvolávající halucinace (LSD, psilocin, ketamin, rajský plyn, DPH…).
Antipsychotika (lékařsky užívané proti některým druhům psychóz)

Základní skupiny Tyto třídy se ale vzájemně značně překrývaj: í MDMA stojí někde mezi stimulanty a halucinogeny.
Ketamin stojí někde mezi halucinogeny a depresanty.
Řada opioidů včetně heroinu má i slabé antipsychotické a halucinogenní účinky.
Velká část antipsychotik je silně tlumivá, a tedy by asi měla spadat i mezi depresanty.
THC z marihuany do nějaké míry spadá do všech čtyř tříd.
V příštím slidu si ukážeme diagram, jak se tyto skupiny vzájemně prolínají:

Problémy třídění Jak můžeme vidět, jednotlivé kategorie jsou spíš volné skupiny, co se do velké míry prolínají.
Zajímavé také je, že téměř neexistují antipsychotické stimulanty – je to příklad skutečnosti, že jednotlivé vlastnosti látek nejsou na sobě vzájemně nezávislé, ale naopak jsou do velké míry provázané.
Diagram z předchozího slidu je každopádně velmi zjednodušující – ve skutečnosti není možné třídy látek reprezentovat jen na dvou osách.
Mezi LSD a ketaminem je větší rozdíl než jen v tom, jak moc povzbuzující či tlumivé tyto látky jsou

Je to složité Je proto dobré zavést více kategorií než jen čtyři.
Nejčastěji se na více subkategorií dělí halucinogeny, protože jde o nejrozmanitější třídu, co se efektů látek v ní obsažených týče – mezi její oddíly patří:.
Psychedelika (LSD, DMT, psilocin, 2C-B…).
Disociativa (ketamin, PCP, rajský plyn, DXM…).
Delirianty (DPH, atropin, skopolamin…).
Kanabinoidy (THC, HHC, JWH-210, AB-PINACA…).
Dysdelika (salvinorin A ze šalvěje, pentazocin…).
Zvláštní látky stojící mimo oddíly (muscimol z muchomůrky červené, ibogain z ibogy…).
Všechny tyto jednotlivé skupiny budeme popisovat v příspěvcích, které budou již brzy vycházet

Dobré znát Hlavní důvod, proč jsou i takto problémové kategorie užitečné, leží v oblasti snižování rizik při užívání.
Velmi se hodí vědět o několika nejdůležitějších interakcích mezi třídami:.
Kombinace více depresantů najednou (včetně alkoholu!) je extrémně nebezpečná (může být i život ohrožující).
Stimulanty v mixu s halucinogeny (především psychedeliky) mohou vyvolávat silnou úzkost až panické ataky.
Antipsychotika tlumí efekty psychedelik (některé depresanty to dělají také, ale typicky méně), mohou ale způsobovat dlouhodobé potíže

Dobré znát Jedním ze základních harm reduction přístupů je také dodržování delších pauz mezi jednotlivými užitími nějaké látky (například pro MDMA se často udává několik měsíců).
Ještě lepší je ale dodržovat pauzy pro celé třídy.
Látky v nich jsou si totiž do nějaké míry podobné, takže je dobré dodržovat pauzu od celé skupiny zároveň.
Například pokud by člověk užil LSD, měl by počkat minimálně dva týdny (ideálně nejméně měsíc) do příštího užití nejen LSD, ale i třeba lysohlávek, aby měl patřičný čas prožitek integrovat a začlenit do svého běžného života

Leave a Reply Cancel reply