Jak fetují zvířata_

Společná záliba Psychotropní látky neužívají jen lidé – jejich konzumace je rozšířená i ve zvířecí říši mezi mnoha různými druhy.
Mozky zvířat a člověka jsou podobnější, než by se mohlo zdát a sdílí mnoho systémů, které umožňují vznik změněných stavů vědomí.
Podobně jako takové stavy vyhledávají lidé, jsou lákavé i pro naše zvířecí společníky

Nenechavé opice Kočkodani na ostrově Svatý Kryštof a Nevis si našli zálibu ve zfermentované cukrové třtině, která se zde ve velkém pěstuje.
Brzy se ale naučili, že alkohol mohou získat i jinde, protože na ostrově je mnoho barů sloužících turistům.
Opice zde kradou drinky nepozorným pijákům a samy si užívají jejich obsah.
Opice, co více pijí, jsou prý dokonce jinými opicemi považované za lepší vůdce smečky.
Poměr kočkodanů, kteří pijí jen mírně a těch, kteří mají s alkoholem problém, se údajně podobá takovému poměru u lidí – samozřejmě ale jde jen o velmi špatně prozkoumaný fenomén

Šanta kočičí Šanta je rostlina příbuzná hluchavkám, která je velmi lákavá pro kočky.
Šanta není přitažlivá jen pro kočky domácí – řada velkých kočkovitých šelem, jako jsou například leopardi nebo rysové, má také šantu ráda.
Reakce na šantu se liší kočku od kočky, často ale zahrnují:.
Silné, časté čenichání, oblizování a žvýkání Mňoukání a jiná vokalizace.
Euforie a sexuální stimulace.
Válení se v šantě a její nanášení na srst – látky ze šanty působí proti hmyzu, takže je možné, že pomáhají i kočkám proti parazitům

Šanta kočičí Hlavní aktivní látkou šanty je nepetalakton, substance, která nepřímo napodobuje činnost kočičích sexuáních hormonů.
Účinky obvykle trvají asi 10-15 minut, následně jsou kočky po zhruba hodinu vůči efektům imunní.
Šanta působí na asi dvě třetiny dospělých koček (na koťata nepůsobí) – ty, na které nepůsobí, mohou reagovat na jiné rostliny s podobnými látkami, například na aktinidii stříbrnou či kozlík lékařský.
Aktinidie obsahuje nepetalaktol, který na kočky patrně působí podobně jako heroin na člověka, ač trochu odlišným mechanismem – je možné, že nepetalakton ze šanty tento účinek sdílí

Opium klokanstva Některé druhy klokanovitých (konkrétně wallaby) z Tasmánie se prý vloupávají na pole, kde se pro lékařské účely pěstuje mák.
Z máku se vyrábí morfium, silný opioid svými účinky blízce podobný heroinu.
Mák následně pojídají a kvůli jeho narkotickým účinkům ztrácejí kontrolu nad svým tělem, takže chodí v kruzích či různě padají.
To vede k poškozování polí a ekonomickým ztrátám, na které si stěžují pěstitelé.
Zmatená chůze dokolečka někdy vytváří v polích obrazce, o kterých si lidé občas myslí, že je udělali mimozemšťané

Pichlavá zábava Užívání psychotropních látek se neomezuje jen na suchozemské tvory.
Některé druhy čtverzubců produkují silné nervové jedy, které mohou být pro člověka i smrtelné – alespoň část z nich má ale na delfíny lákavé účinky.
Byl zaznamenán případ, kdy si mladí delfíni vzájemně předávali čtvrzubce mezi sebou podobně, jako si lidé předávají joint.
Není zcela jasné, jaké účinky jed na delfíny má, zdá se ale, že je narkotický a možná způsobuje fascinaci okolím – po jeho požití se vznášeli těsně pod hladinou, jako by koukali na svůj vlastní odraz.
Je také nejasné, zda jde skutečně o úmyslné jednání

Proč to funguje? Ačkoliv se zvířata od člověka hodně liší, základy jejich neurochemie jsou nám blízce podobné.
Neurotransmiterové systémy, které mozkové buňky používají ke vzájemné komunikaci, se z podstatné části vyvinuly již před stovkami milionů let, takže je většina zvířat vzájemně sdílí.
Jednotlivé látky samozřejmě mohou mít druh od druhu částečně odlišné účinky, ale obvykle se liší spíš v detailech a základní působení zůstává poměrně podobné.
Proto se opice mohou opíjet a proto se koním i lidem podává jako anestetikum ketamin.
Právě proto se také řada látek testuje na zvířatech

Sloní mýtus Ne všechny příběhy o zvířatech a látkách jsou pravda.
Už po více než sto let se traduje, že sloni se opíjejí zkvašenými marulovými plody.
Ve skutečnosti to ale patrně není pravda – sloni typicky jedí zralé plody přímo ze stromů, nečekají na fermentaci na zemi.
I když jsou k dispozici už fermentované plody, sloni stejně raději jedí plody ze stromů.
Existují také teorie, že k fermentaci dochází až ve sloním trávicím traktu – i to ale nejspíš není pravda.
Plody projdou žaludkem a střevy příliš rychle, aby k ní mohlo dojít – slon by navíc musel ovoce sníst extrémní množství, aby se mohl opít

Leave a Reply Cancel reply