Czeched Substance
Domluvit přednášku

Co jsou to halucinogeny

Co jsou to halucinogeny?

  • Co jsou to halucinogeny? Psychedelika a jejich příbuzní

Rozmanitá třída

  • Rozmanitá třída Halucinogeny jsou velmi rozmanitá skupina, do které se řadí látky schopné vyvolávat silné smyslové změny.
  • Ty mohou mít více podob, v některých případech právě až halucinací, podle kterých tato skupina nese jméno.
  • Kromě nich ale způsobují i celou řadu jiných efektů.
  • Na rozdíl od stimulantů a depresantů, což jsou každá poměrně jednolité třídy, se od sebe jednotlivé podskupiny halucinogenů vzájemně výrazně liší svými efekty i bezpečnostním profilem.
  • Větší smysl proto dává podívat se přímo na tyto podskupiny a ukázat si, v čem jsou unikátní a co je pro ně specifické

Psychedelika

  • Psychedelika Nejznámější podskupinou halucinogenů jsou bezpochyby psychedelika, která se někdy s nimi mylně ztotožňují (hlavně v médiích).
  • Mezi ně patří některé z nejužívanějších látek, například LSD či psilocybin z lysohlávek, ale také třeba DMT, meskalin, 2C-B či DOM.
  • Jádrovým efektem psychedelik je dočasné posilování emocí a snižování emoční stability.
  • Právě odtud vycházejí tzv. bad tripy, náročné psychedelické prožitky.
  • Dalším velmi častým účinkem jsou silné změny ve vnímaném čase – může plynout rychleji i pomaleji

Ačkoliv psychedelika spadají mezi halucinogeny,
ve skutečnosti (takové, o kterých si člověk neuvědomuje, že nejde o skutečný smyslový vjem)
Typicky způsobují , o kterých uživatel naopak ví, že nejsou opravdové
Nejčastěji jsou , a mohou být velmi intenzivní
Nejzvláštnějším působením psychedelik jsou tzv. – například prožitky úplného slití se se zbytkem vesmíru či setkání se s Bohem
Většina psychedelik má – až na výjimky se jimi téměř nedá předávkovat a nezpůsobují závislosti
Mají dokonce i využití v psychoterapiipříliš často nevyvolávají pravé halucinacepseudohalucinacezrakovémohou ale zasahovat jakýkoliv smysltranspersonální efektyvýjimečně dobrý

  • Ačkoliv psychedelika spadají mezi halucinogeny, ve skutečnosti příliš často nevyvolávají pravé halucinace (takové, o kterých si člověk neuvědomuje, že nejde o skutečný smyslový vjem).
  • Typicky způsobují pseudohalucinace, o kterých uživatel naopak ví, že nejsou opravdové.
  • Nejčastěji jsou zrakové, mohou ale zasahovat jakýkoliv smysl a mohou být velmi intenzivní.
  • Nejzvláštnějším působením psychedelik jsou tzv. transpersonální efekty – například prožitky úplného slití se se zbytkem vesmíru či setkání se s Bohem.
  • Většina psychedelik má výjimečně dobrý bezpečnostní profil – až na výjimky se jimi téměř nedá předávkovat a nezpůsobují závislosti.
  • Mají dokonce i využití v psychoterapii

Disociativa

  • Disociativa Do této podskupiny patří například v klubech a na festivalech oblíbený ketamin, ale také třeba rajský plyn, PCP, DXM, O-PCE či MXE.
  • Jádrovým efektem disociativ je oddalování člověka od jeho smyslových prožitků.
  • Jejich nejzazším efektem je pád do hlubokého bezvědomí, a proto se lékařsky užívají jako anestetika, v dávkách nedostatečných pro tento pád ale mohou způsobovat silné halucinace a pocity úplného oddělení od těla (tzv. k-hole).
  • Disociativa jsou obecně fyzicky celkem bezpečná, může na nich ale vznikat silná především psychická závislost, kterou je snadné podcenit

V závislostním potenciálu disociativ patrně hraje významnou roli jejich Jde o součást jejich Nevzdalují člověka jen od těla, ale i od jeho Je ale důležité pamatovat, že – pokud jimi bude člověk jen překrývat příznaky svých potíží a nebude řešit jejich skutečné příčiny, Podobně jako psychedelika, i V Česku v současné době existují dvě kliniky, které se věnují (KAP): v Praze a v Brněznačná schopnost tlumit psychickou bolest
disociativního působení
emocí
disociativa ale mají potenciál v terapii
ketaminem asistované psychoterapiiPsyonNové Elysiumtoto tlumení utrpení
je vysoce dvojsečná zbraňpravděpodobně se budou dlouhodobě zhoršovat

  • V závislostním potenciálu disociativ patrně hraje významnou roli jejich značná schopnost tlumit psychickou bolest.
  • Jde o součást jejich disociativního působení.
  • Nevzdalují člověka jen od těla, ale i od jeho emocí.
  • Je ale důležité pamatovat, že toto tlumení utrpení je vysoce dvojsečná zbraň – pokud jimi bude člověk jen překrývat příznaky svých potíží a nebude řešit jejich skutečné příčiny, pravděpodobně se budou dlouhodobě zhoršovat.
  • Podobně jako psychedelika, i disociativa ale mají potenciál v terapii.
  • V Česku v současné době existují dvě kliniky, které se věnují ketaminem asistované psychoterapii (KAP): Psyon v Praze a Nové Elysium v Brně

Delirianty

  • Delirianty Tato podskupina je rekreačně užívána jen velmi málo, protože typicky vyvolává silně nepříjemné efekty.
  • Patří sem například DPH (difenhydramin) či atropin obsažený v durmanu nebo rulíku zlomocném.
  • Působení deliriantů vyvolává silné pravé halucinace (člověk je přesvědčený, že co vidí, se opravdu děje), zahrnující například stínové osoby či různý hmyz Dále také pocity fyzického a psychického nepohodlí, útlum aktivity, únavu a pocity, jako by člověku lezl hmyz pod kůží.
  • Delirianty jsou extrémně nebezpečné a jejich užívání nelze zcela oddělit od poškození mozku! Lze se jimi předávkovat a může na nich vznikat závislost!

Kanabinoidy

  • Kanabinoidy Nejtypičtějším zástupcem je THC, hlavní aktivní látka z marihuany, kromě něj sem spadá řada jiných substancí obsažených v kanabisu (například CBN), ale i zcela syntetických (JWH-210, APINACA a další).
  • Jejich efekty jsou typicky spíše příjemně uklidňující a tlumivé, spojené se změněným prožíváním času (ale daleko slaběji než u psychedelik) a zvýšenou chutí k jídlu, mohou být ale i úzkostné až psychotické.
  • Ve vysokých dávkách se mohou objevovat i halucinace a jiné intenzivní efekty.
  • Zatímco kanabinoidy z marihuany jsou vesměs vysoce bezpečné látky, některé syntetické kanabinoidy jsou naopak extrémně nebezpečné!

Mezi skupinami

  • Mezi skupinami Existují i látky, které tak úplně nezapadají do žádné ze zde popsaných podtříd.
  • Ze známějších substancí jde především o salvinorin A ze šalvěje divotvorné – pro něj a látky jemu podobné (například pentazocin či spiradolin) se nově začíná vymezovat podskupina zvaná dysdelika.
  • Dalšími látkami, které stojí kdesi mezi podtřídami, je například ibogain z ibogy, někdy používaný k léčení závislostí, či muscimol z muchomůrky červené.
  • Ačkoliv dělení halucinogenů na podskupiny má dobře podložený základ v jejich působení na mozek a subjektivních efektech, není a ani nemůže být zcela dokonalé

Společné riziko

  • Společné riziko Jelikož halucinogeny jsou extrémně rozmanitou třídou, nejde o nich obecně mnoho říct.
  • Jedno nebezpečí ale má většina z nich společné: zvýšenou šanci na vznik psychických problémů obzvlášť psychotického spektra (včetně psychedelik a ketaminu, ačkoliv ty mohou s jinými druhy duševních potíží podle vědeckých výzkumů značně pomáhat).
  • Pokud má člověk nějakou osobní či rodinnou historii psychóz, neměl by proto žádné halucinogeny včetně marihuany vůbec užívat! Hrozí, že by mohlo dojít k rozvoji prozatím neaktivní psychózy či ke zhoršení již existujících problémů!

Tento příspěvek vznikl za podpory města Brna. Děkujeme! <3

  • Tento příspěvek vznikl za podpory města Brna. Děkujeme! <3
Tagged

Leave a Reply