Skip to content
Kava kava
- Kava kava Pepřovník opojný
O co jde?
- O co jde? Pepřovník opojný (Piper methysticum), známější pod názvem kava kava, pochází z pacifických ostrovů na severovýchod od Austrálie, nejspíše z Nové Guineje či Vanuatu. Zde jej před asi 2500-3000 lety vyšlechtili místní původní obyvatelé. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že tato rostlina se sama vůbec neumí množit a je závislá na řízkování pěstiteli.
O co jde?
- O co jde? Austronésští původní obyvatelé nepěstovali kavu jen tak – její kořen se drtí a vyrábí se z něj nápoj, jenž má uklidňující, sedativní či stimulační, anestetické a trochu euforické účinky. Od jeho chuti vychází jméno rostliny – ‘kava’ znamená v tongánštině a některých dalších místních jazycích ‘hořký’.
- .
- Kava je pro místní tradiční kultury nesmírně důležitá a její konzumace tvoří jeden z pilířů těchto společností. Zároveň jde o důležitý obchodní artikl. Není proto divu, že se postupně rozšířila i do našich krajů.
Kořeny kavy sušící se na slunci předtím, než z nich bude připraven nápoj
- Kořeny kavy sušící se na slunci předtím, než z nich bude připraven nápoj
Látky v kavě
- Látky v kavě Pepřovník opojný v sobě obsahuje velké množství tzv. kavalaktonů, látek založených na stejné chemické kostře, jež stojí za jeho efekty na lidské tělo a mysl. Nejdůležitější z nich je kavain, vyobrazený níže:
Farmakologie
- Farmakologie Kavalaktony působí na široké spektrum mozkových systémů. Jejich hlavní metoda účinku je umocňování signalizace na GABA A receptoru, podobně jako to dělají benzodiazepiny. Kromě toho také zvyšují hladinu dopaminu, noradrenalinu a nejspíš i serotoninu v mozku a jeden z nich také působí na kanabinoidové receptory, ke kterým se vážou i účinné látky z marihuany.
Bezpečnost
- Bezpečnost Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tradiční nápoje z pepřovníku opojného, připravované z drcených kořenů a vody, za bezpečné. WHO a experti na kavu ovšem varují před užíváním extraktů, tinktur a pilulek z kavy, neboť jejich kvalita hodně kolísá a mohou být znečištěné zdraví škodlivými rozpouštědly a jinými látkami. Užívání takových nekvalitních přípravků může vést k poškození jater. Užívány by neměly být ani jiné části rostliny nežli kořeny, protože v sobě mohou mít škodlivé látky, které se ovšem v kořenu nevyskytují.
Návykovost
- Návykovost Z omezeného dostupného výzkumu se nezdá, že by kava byla návyková, navzdory tomu, že její farmakologie by alespoň slabému závislostnímu potenciálu nasvědčovala. Prozatím na tuto otázku tedy nejde zcela uspokojivě odpovědět, avšak silná návykovost kavy je velmi nepravděpodobná.
Kvalita kultivarů
- Kvalita kultivarů Kava se tradičně dělí na vznešenou (noble), kam patří nejcennější kultivary, a nevznešenou (non- noble), což je široká kategorie zahrnující kultivary horší, ale také divoké odrůdy. Spekuluje se, že za zdravotní komplikace způsobené kavou ve skutečnosti mohou nevznešené kultivary s jiným poměrem aktivních látek, avšak dobrý výzkum na to neexistuje. Některé státy, kde se pepřovník pěstuje, ovšem v reakci na tyto problémy zakázaly vývoz nevznešené kavy.
Dávkování
- Dávkování Za hranici aktivní hladiny se považuje 70mg kavalaktonů, přičemž denní dávka by neměla překročit 250mg těchto látek. Jejich procento na váhu v kavě se ovšem liší podle kultivaru a formy (čistý drcený kořen, extrakt, tinktura a jiné), na což je nutné dát si pozor!
