Jaká látka je nejnávykovější?

  • Jaká látka je nejnávykovější? Je to opravdu heroin?

Jde to srovnat?

  • Jde to srovnat? Určit, jaká psychotropní látka má nejvyšší potenciál pro vznik závislosti, je velmi složité.
  • Původ závislosti je komplexní a podílí se na něm mnoho různých faktorů.
  • Významnou roli například hraje způsob užití dané látky – kouření či nitrožilní užívání je typicky návykovější než třeba orální užívání, protože látky obecně takovým způsobem nastupují a odchází rychleji a působí intenzivněji.
  • Situaci navíc nepomáhá, že neexistuje žádná zcela nekontroverzní definice závislosti, takže různé studie měří různé věci, které může být těžké sladit

Osobní rozměr

  • Osobní rozměr Závislost je také vysoce individuáln ía je vysoce pravděpodobné, že různí lidé mají různou náchylnost pro závislost na různých druzích látek.
  • Souvisí to s tím, že závislost podle nejmodernějších modelů jejího původu souvisí s konkrétními životními okolnostmi daného člověka.
  • Lidé často řeší své potíže užíváním látek, neboť jim to s nimi krátkodobě či střednědobě pomáhá, ačkoliv to nebývá dlouhodobě udržitelné.
  • Někdo trpící chronickou bolestí proto bude daleko náchylnější na závislost na opioidech, zatímco někdo s problémy se soustředěním na stimulantech

Nejnávykovější

  • Nejnávykovější Míra závislostního potenciálu jednotlivých látek je výrazně hůř prozkoumaná, než by se mohlo na první pohled zdát.
  • Nejlepší data máme nepřekvapivě pro nejužívanější látky, ale i tam panují nejasnosti.
  • Vůbec nejnávykovějšími častěji užívanými substancemi jsou patrně nikotin a heroin.
  • Podle různých odhadů do problémů s nimi spadne až třetina, respektive čtvrtina jejich uživatelů.
  • Skutečnost, že nikotin je podobně či více návykový než heroin, se nedostatečně veřejně zdůrazňuje.
  • O něco méně návykový je patrně kokain a metamfetamin (problematické u cca 15 % uživatelů)

Oblast nejistoty

  • Oblast nejistoty Do problémů s alkoholem spadne kolem 10-15 % jeho uživatelů.
  • Specificky v Česku představuje větší problém než v mnoha jiných zemích, snad i kvůli kulturním faktorům.
  • Podle odhadů více než milion lidí v naší zemi má problémy s nadměrným užíváním alkoholu.
  • Střední míra rizika se někdy odhaduje i u řady dalších látek, avšak data pro ně jsou špatně dostupná, takže je možné, že jejich potenciál je reálně větší či menší.
  • Jde například o kanabis, MDMA či ketamin.
  • Některé výzkumy o nich mluví i jako o výrazně návykovějších, než se typicky uvádí

Nejméně návykové

  • Nejméně návykové U některých látek je riziko závislosti jen velmi mírné.
  • To ale neznamená, že je vždy nulové – i takové substance mohou u některých uživatelů způsobit návyk, avšak s výrazně nižší pravděpodobností.
  • Sem spadají například klasická psychedelika (která konvenční závislost nezpůsobují vůbec) či třeba šalvěj divotvorná.
  • Je pravděpodobné, že by sem spadla i řada dalších látek, o kterých toho ovšem prostě nevíme dost.
  • Mohlo by jít například o delirianty, u kterých obecná nepříjemnost prožitků, jež vyvolávají, typicky lidi odrazuje od jejich opakovaného užívání

Velký strašák

  • Velký strašák Veřejným prostorem často plují mýty druhu “stačí jednou užít heroin a stanete se na něm závislými”.
  • Ve skutečnosti ale neexistuje žádná látka, u které by se závislost okamžitě budovala tímto způsobem.
  • Některým jednotlivcům se může stát, že do závislosti spadnou již po prvním užití (v tom smyslu, že jim stačí jedno k tomu, aby jim bylo jasné, že jsou ve vleku látky), ale je to spíše vzácné.
  • I u nejnávykovějších látek typu nikotinu či heroinu je většina lidí, co je vyzkouší, nikdy nezačne problémově užívat – to ale neznamená, že je bezpečné je zkoušet!

Nejen závislost

  • Nejen závislost Je zásadní si uvědomit, že závislost představuje jen jedno z mnoha možných rizik psychotropních látek.
  • I substance, u kterých je závislostní potenciál spíš střední či nižší (například MDMA), mohou mít jiná nebezpečí (u MDMA jde například o ztrátu zábran a následný rizikový styk či o rozvoj nevhodné vazby, o které jsme psali již dříve).
  • Pokud by člověk chtěl užít jakoukoliv substanci, je proto naprosto zásadní se předem podrobně informovat o tom, kde jsou její nebezpečí a jak je snižovat!.
  • Seznam nejdůležitějších pravidel snižování rizik najdete v jednom z našich připnutých příspěvků!

Co si z toho vzít?

  • Co si z toho vzít? Závislost je hůř pochopena, než si lidé často myslí a pro spoustu látek nemáme dostatek dobrých dat.
  • Patrně není žádná široce užívaná látka, u níž by obecná šance na vznik závislosti byla vyšší než asi 30 %.
  • Riziko vzniku problémů je tedy u většiny látek nižší, než se o nich často tvrdí, je ale dobré zachovávat si obezřetnost a dodržovat pravidla harm reduction.
  • I šance 10 % na pád do závislosti je docela vysoká Je zásadní si uvědomit, že čísla pro celou populaci neříkají skoro nic o riziku pro konkrétního jednotlivce! I obecně málo návykové látky mohou být pro někoho obzvlášť rizikové, protože nevhodně nasedají na jeho konkrétní životní situaci!

Leave a Reply