Co jsou to drogy_

Je to sporné Navzdory tomu, jak široce se termín droga používá, neexistuje pro něj žádná jednoznačná definice, na které by se všichni odborníci shodli.
I z tohoto důvodu část odborné komunity soudí, že jde o zastaralé slovo se značnými negativními konotacemi, které by bylo lepší nahradit něčím přesnějším.
Může jít například o termíny psychotropní látka či psychoaktivní látka (nebo substance).
Velmi obecně ovšem lze říct, že jde o tělu uměle dodané látky, které mají významný, přechodný efekt na prožitky v lidském vědomí

Složité vymezení Ani taková definice ale není úplně jasná.
Do velké míry totiž záleží na míře – změny ve vědomí vyvolává všechno, co člověk dělá.
Když jíme, chceme zahnat pocit hladu nebo naopak zažít příjemnou chuť jídla.
Když jedeme na lyžích, chceme zažít pocit rychlosti, cítit proudící vítr na tváři, vidět hezké hory a podobně.
Proto je v definici klíčové slovo ‘významný’ – cukr dělá změny jen poměrně malé (ve srovnání třeba s opiem či amfetaminem), a proto ho moc nedává smysl za drogu považovat

Častý omyl Co naopak určitě mezi drogy patř íjsou široce prodávané legální či pololegální látky – alkohol, nikotin, kofein a kratom (respektive substance v něm obsažené).
Zákony v sobě sice občas obsahují nešťastnou frázi „alkohol a drogy“, ale ta existuje jen z technických důvodů a nic nevypovídá o tom, jestli alkohol v praxi je nebo není droga.
Společnost ráda tyto látky jako drogy nevnímá, protože jsou široce zavedené a jejich uživatelé si nechtějí připadat jako feťáci, na které pohlížejí s odporem – právě alkohol je ale ve skutečnosti jednou z nejnebezpečnějších látek vůbec

Tak trochu pokrytectví Podobně pomýlená jsou tvrzení někdy se objevující v psychedelické komunitě, že psychedelika nejsou drogy, neboť nejsou návyková.
Jde o součást takzvané psychedelické nadřazenosti (psychedelic exceptionalism), což je představa, že uživatelé psychedelik jsou ‘něco víc’ než uživatelé jiných látek.
Návykovost ale není zásadní pro posouzení, zda něco je či není psychotropní látkou – jde primárně o to, zda způsobuje výrazné, přechodné efekty v lidské mysli.
Je navíc poměrně pravděpodobné, že ačkoliv LSD či lysohlávky návykové nejsou, některá méně rozšířená psychedelika (například aMT) ano

Lepší držet odděleně Sex, gambling a podobně je také lepší neslučovat s psychotropními látkami, neboť nejde o látky.
Jsou to činnosti, které mohou být i silně návykové, nezahrnují ale v sobě vnější vložení nějaké substance do těla.
Podobně moc nedává smysl považovat za psychotropní látky anabolické steroidy, ačkoliv jde skutečně o substance se závislostním potenciálem, protože nevyvolávají význačné bezprostřední změny ve vědomí.
I zde je dobře vidět, že návykovost není dostatečným důvodem, proč něco považovat za drogu, i pokud bychom chtěli zachovat a používat tento termín

Komplexní skupina Samotná skutečnost, že něco spadá mezi psychotropní látky, o dané substanci vypovídá jen velmi málo.
Pokud by člověk chtěl nějakou vyzkoušet, je proto důležité si vždy důkladně zjišťovat potřebné detaily (především jaké má látka účinky, jak dlouho trvá, jak se správně dávkuje a jaká má rizika).
Jednotlivé substance se od sebe vzájemně mohou extrémně lišit z hlediska efektů Zatímco kofein vyvolává mírnou stimulaci a zlepšení soustředění, na LSD může člověk zažít pocit, že čas běží pozpátku

Nesmyslné dělení Jedním z nejčastějších omylů v terminologii drog je jejich rozdělování na měkké a tvrdé Ačkoliv jsou tyto termíny extrémně rozšířené v médiích, v politické debatě a poměrně hodně i ve vědecké literatuře, ve skutečnosti pro ně neexistuje vůbec žádná konzistentní definice.
Mezi měkké drogy se typicky řadí například marihuana, alkohol či tabák, mezi tvrdé naopak LSD, amfetamin, kokain či heroin.
Takové řazení ale neodpovídá bezpečnostnímu profilu těchto látek – LSD je jedna z nejbezpečnějších psychotropních látek (ačkoliv svá rizika samozřejmě má), alkohol naopak jednou z nejproblémovějších

Pozor na jazyk Nevhodné používání slova droga navíc napomáhá stigmatizaci uživatelů, což pro ně zvyšuje rizika.
Pokud se společnost k někomu chová jako ke spodině, dotyčný se často stydí jít včas k lékaři či si říct o pomoc se svou případnou závislostí, což ve finále ubližuje jak jemu, tak společnosti.
Ve skutečnosti velká většina světové populace užívá drogy – kofein má přes sedm miliard uživatelů, alkohol přes dvě miliardy a nikotin přes miliardu.
Jak jsme si říkali, nemá smysl se tvářit, že tyto látky jsou nějak výjimečné – buď je alkohol droga, anebo slovo droga jako takové vůbec nemá smysl používat

Leave a Reply Cancel reply